Karel Abraham: Máme přepravidlováno

V motoristickém sportu platí, že váš týmový kolega by měl být váš dobrý parťák a zároveň ten, koho chcete porazit jako prvního. Karlovi Abrahamovi se to letos v kvalifikacích většinou daří, jenže při pohledu na tabulku zaostává za Tito Rabatem o 11 bodů a 5 míst. V rozhovoru před Velkou cenou České republiky jsme se brněnského jezdce zeptali nejen na tuto skutečnost, ale i na trénování s Rubenem Xausem či novinky v pravidlech.
 
Povinná otázka na začátek. Jak si letos věříte na domácí trati?
 Karel Abraham: „Jak říkám každý rok, Brno je pro mě nejnáročnější závod sezony. Přijde mi, že každá sezona je těžší a těžší, časy v kvalifikacích jsou mnohem vyrovnanější, a i když v tomhle sportu vždy rozhodoval každý detail, mám pocit, že to oproti dřívějším dobám teď platí dvojnásob. Urvat body je extrémně těžké. Ale věřím, že na to máme, a že to právě na domácí trati potvrdíme.“
Loni jste říkal, že už nechcete jezdit na dva roky staré motorce. To se vám sice splnilo, ale stroje vaší stáje i tak patří k těm starším. Není to trochu frustrující?
 Karel Abraham: „Já jsem s motorkou spokojený. Stejně tak i s týmem. Nemám si na co stěžovat, všechno funguje perfektně. To, že jsou naše motorky nejstarší, se ale samozřejmě do výsledků promítá. Souvisí to i s tím, co jsem říkal před chvílí. Jak se jezdecké pole neustále vyrovnává, je opravdu těžké se na starší motorce prosadit.“
Co je potřeba v Brně změnit oproti většině dosavadní sezony, aby z toho byl boj o body?
 Karel Abraham: „Je potřeba v pátek dobře začít a pak v tom pokračovat, což se nám právě zatím moc nedaří. Většinou máme pátky dobré, soboty solidní a neděle špatné. Tohle potřebujeme změnit a od toho dobrého pátku se odrazit k lepším výsledkům. Je potřeba také zlepšit start a první kola závodu. Od druhé třetiny závodu většinou dokážu zajíždět stejné časy jako jezdci kolem desátého místa. Jenže tou dobou už jsou spoustu vteřin přede mnou, takže je mi to svým způsobem k ničemu.“
Jak si odůvodňujete, že v začátcích závodů tolik ztrácíte?
 Karel Abraham: „Je důležité, abych si to i sám srovnal v hlavě, nejezdil s takovými nervy a vydával se do závodu s trochu jiným náhledem. Abych do toho šel víc naplno a našel správnou míru rizika. To se mi, myslím, letos úplně nedaří a občas jsem v těch prvních kolech až příliš opatrný. Nestačí jezdit na 100 %, vždycky je třeba jezdit lehce za limitem, jenže když jedete na 110 %, vždycky jste pak blíž pádu.“
Tito Rabat je kvalifikacích většinou slabší, ale v závodech se mu daří. Čím to, že jeho závodní víkendy mají opačnou tendenci než ty vaše?
 Karel Abraham: „Myslím si, že je to hodně právě o hlavě. Rabat má sice tréninky a kvalifikace slabší, ale ne zas tak výrazně a když dokáže stejné časy zajíždět v závodě, což se mu právě daří, jsou z toho body. Kdyby se mně dařilo stejně jako jemu přenést výkony z tréninků i do závodu, byl by pohled na tabulku hned veselejší. Jenže se mi to nedaří. Na tom musím zapracovat.“
Jak byste zhodnotil novinku letošních pravidel v podobě long lap penalty?
 Karel Abraham: „Myslím si, že máme přepravidlováno. Pořád někdo vymýšlí další a další pravidla. Podle mě bylo nejlepší, když byla trať, obrubníky a za nimi tráva a kačírek. Každý si pak dobře rozmyslel, jak moc chce při výjezdu ze zatáček riskovat. Nelíbí se mi, že teď je plocha za obrubníky většinou vyasfaltovaná, přitom se tam nesmí najíždět a pak komise řeší, kdo tam najel moc a kdo byl ještě v limitu. Jen se tím zavdává spekulacím, zda se měří všem stejným metrem. Naopak se mi docela líbí nápad, který je teď v řešení, že by se long lap využíval pro trest za ulitý start. Myslím, že současný trest v podobě průjezdu boxovou uličkou je neadekvátní. Uvažuje se o tom, že by místo toho jezdec musel projet trestnou zatáčkou třeba ve dvou kolech, aby byl trest pořád dostatečně výrazný, ale ne likvidační. Samozřejmě i v tomto případě to ale bude o lidech, kteří budou muset zhodnotit, jak moc jezdec start ulil a jaký trest mu dát. Jedna věc je cuknout o jednu desetinku vteřiny a jiná věc je vystartovat o vteřinu dopředu.“
Co říkáte na řešení long lap penalty na Masarykově okruhu?
 Karel Abraham: „V Brně je to pro diváky na velice atraktivním místě, ale nemyslím si, že zrovna tady bude tento trest nějak hojně využívaný. Přeci jen v Brně není žádná šikana, která by se dala zkrátit a celkově je na Masarykově okruhu těch míst, kde můžete pravidla porušit, v porovnání s jinými tratěmi podstatně méně.“
Na léto jste měl v plánu docela velký motorkářský výlet, ale nakonec to nevyšlo. Na čem to ztroskotalo?
 Karel Abraham: „Chtěli jsme vyrazit na motorkách z Kyrgyzstánu do Česka. Ty motorky nám měla do Kyrgyzstánu dopravit firma, která se na to specializuje. Jenže to neudělala. Kladl jsem jim na srdce, že tam motorky potřebujeme mít v ten konkrétní den, abychom celou cestu zvládli včas, ale když jsme přiletěli, motorky nikde. A to i přesto, že jsme byli ještě před odletem ujištěni, že je vše připraveno. Motorky do Kyrgyzstánu nakonec dorazily, ale o devět dní později, než jsme byli domluvení. Jsou tam doteď a my řešíme, jestli nám je firma na své náklady doručí zpět a jak se k celé situaci postaví. Zatím se ze všeho snaží spíš vykroutit. Snažil jsem se to řešit soukromě, ale když se skoro týden nic nedělo, rozhodl jsem se o té situaci informovat i veřejnost prostřednictvím svého facebookového profilu, takže kdo se o tom chce dozvědět víc, může si tam veškerý průběh přečíst. Vedení té společnosti z toho, že jsem to začal takhle šířit, samozřejmě radost nemá, o to složitější teď s nimi asi bude domluva, ale ta byla složitá i předtím, proto jsem se to rozhodl řešit takto a třeba to pomůže ostatním, kteří by si rádi vyrazili na podobný výlet.“
Neuplatníte své právnické vzdělání?
 Karel Abraham: „To asi ne. Doufám, že nebude potřeba to řešit přes soudy. Je to složité i tím, že je to polská firma. Pořád věřím, že to dobře dopadne a motorky nám přivezou na své náklady zpět. Bylo by fér, kdyby nám uhradili i tu zbytečnou cestu, kterou jsme tam absolvovali, ale to už bych byl asi moc velký optimista.“
Kolik času příprav vyletělo takhle komínem?
 Karel Abraham: „Tu cestu jsme plánovali přibližně rok. Samozřejmě intenzivní byly až poslední týdny. Bylo to opravdu hodně času i peněz. Ono jen vyřizování víz stojí čas i peníze. Měli jsme zaplacená víza do Ruska, Tádžikistánu, Turkmenistánu, … Za celou cestu jsme takhle oknem vyhodili asi čtyřicet tisíc.“
Jak měla cesta vypadat?
 Karel Abraham: „Měli jsme několik variant, přičemž ta nejdrsnější byla Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán, Turkmenistán, znovu Uzbekistán, Kazachstán, Rusko, Arménie, Gruzie, Azérbajdžán a pak zpátky buď přes Turecko nebo přes Rusko a Ukrajinu. Mělo to být 9 200 km. Někteří lidé nám říkali, že to nemáme šanci zvládnout. Možná opravdu ne, ale pro takový případ jsme měli samozřejmě připravených i několik záložních tras.“
Kolik času jste tedy v Kyrgyzstánu strávili?
 Karel Abraham: „Letěli jsme prakticky hned zpátky. Byl jsem s tou společností v kontaktu. Když jsme v pátek přiletěli a motorky tam nebyly, napsal jsem jim, že pokud nám zaručí, že motorky budou na místě v pondělí, tak počkáme. Na to nám odepsali, že máme letět zpátky.“
Našel jste si nějaký náhradní program?
 Karel Abraham: „Nic velkého. Vyměnil jsem olej v motorkách, co mám doma a tak podobně. Byla to relativně nuda. Největším zpestřením pro mě byl výlet na MS v motokrosu v Lokti. Tam jsem si to moc užil. Celkově jsem si odpočinul, ale nadšený z toho nejsem. Odpočinek touhle pasivní formou moc rád nemám.“
Vy jste měl vůbec v poslední době štěstí na neférové lidi. Cestou z Assenu jste také přišel o nějaké peníze…
Karel Abraham: „Je to tak. Nějaký Angličan mě požádal o pomoc, že je okradli, a že by potřebovali 150 euro. Dal mi na sebe telefon, který normálně funguje, znám i jeho jméno, měl docela drahé auto, byl tam se svým synem a to všechno dohromady ve mně vzbudilo důvěru, i když jsem věděl, že je to riziko. Ale říkal jsem si, co když se jednou dostanu do stejné situace a nikdo mi nepomůže. Tak jsem mu peníze půjčil. Od té doby na žádné mé zprávy nereaguje, takže předpokládám, že už ty peníze nikdy neuvidím.“
Tak něco z veselejšího soudku. Ještě před odletem do Kyrgyzstánu jste trénoval v Andoře s Rubenem Xausem. Je to už jen o zpestření tréninku a udržování kondice, nebo vám to má stále co dát i do vašeho jezdeckého stylu a způsobu trénování?
 Karel Abraham: „Každé ježdění mně má co dát. Ať přijde jakýkoliv kvalitní jezdec, vždycky dokáže člověku říct a předat něco nového, něco, co ho třeba překvapí. Ruben je mimo jiné specialista na jízdu smykem při vjezdech i výjezdech ze zatáčky, což je záležitost, která je určitě dobrá k naučení. Ukázal mně styl, jakým trénoval, když ještě závodil včetně cviků v posilovně. Je to způsob dost odlišný od toho mého, ale asi na něm něco bude. Určitě ho v budoucnu vyzkouším.“
Dá se shrnout nějak konkrétněji, co vás naučil?
 Karel Abraham: „Dá, ale dělat to nebudu. Nechám si to pro sebe. Je to opravdu zajímavý způsob a nechci ho úplně ventilovat ven. Ale co můžu uvést jako příklad, je třeba ježdění na mizerných motorkách. To by mě samotného nikdy nenapadlo. Když jdu trénovat na trať, přijde mi logické mít co nejlepší motorku. Ale Xaus tam vytáhl nějaké staré čínské potvory, opravdu hrozné motorky s hroznými pneumatikami, které nejely ani trochu rychle. Ale on mi řekl: „Jeď a zajeď na tom co nejrychleji.“ Motorka se zavírala, předek klouzal, skákalo to, ale postupně jsem zjistil, že i na takové motorce se dá zrychlovat. A o tom to přesně je. V závodě také nemáte svou motorku pokaždé ve 100% formě a takový trénink vás na takové situace dokáže alespoň částečně připravit.“
V rámci doprovodných aktivit si společně s dalšími jezdci zatrénujete s hráči hokejové Komety. Kdy jste byl naposledy na bruslích a jak se na to těšíte?
 Karel Abraham: „Bruslil jsem naposledy asi před rokem a půl a nepochybuji o tom, že to bude skvělý zážitek. Dostaneme i kompletní hokejovou výstroj, takže i to bude zajímavá zkušenost.“
Není to vnímané jako riziková aktivita?
 Karel Abraham: „Je to vnímané jako riziková aktivita. Před několika lety, kdy se o takové akci také uvažovalo, to právě z tohoto důvodu neprošlo. Letos se to ale domluvit podařilo, našli se jezdci, kteří do toho půjdou a je to akce oficiálně zaštítěná Dornou, takže ani týmy s tím nemůžou mít nějaký problém, že by nám třeba účast zakazovaly.“
 
Text: Radek Babička