Sachsenring ist wieder da!

 Máme další bodík! ;-)
Letos třetí v pořadí a jistě všichni pevně věříme, že po nynější měsíční pauze Abaja dále rozšíří své konto!
Já pevně věřím, že svůj bodový stav v Brně minimálně zdvojnásobí, snem by bylo pochopitelně umístění na hranici TopTen!

-----------------------------------------

Šampionát MotoGP nyní pokračuje pokračuje v rychlém tempu. Sotva jsme se vrátili z 12-tého autobusového zájezdu Abajafans do Assenu, tak někteří se otáčí a jedou "zpět" do Německa...  ;-)

Svým 9. dílem se totiž celý kolotoč stěhuje nedaleko našich českých hranic - na východoněmecký Sachsenring, který leží poblíž města Chemnitz.
 Je to tedy okruh, který je vždy cílem mnohých „fans“ a tak vlajky „17“ vlají vždy vysoko! Organizovaně autobusem jsme na Sachsenringu byli v roce 2012, tedy ve druhém roce Abajova působení v MotoGP. Na trati jsme však Abaju bohužel neviděli… V  závodě jej totiž kvůli zranění nahradil Franco Battaini a obsadil tehdy 16. místo. 

  Při této příležitosti si dovolím vzpomenout památku na pana Amose Krejčího, který měl tehdy velké přání jet s námi na „Sachsec“ (držel jsem mu jeho místo v buse do poslední chvíle…), ale zdraví mu to již bohužel nedovolilo… Napsal mi tedy těsně před naším odjezdem alespoň těchto pár řádek, které jsem všem četl v našem autobuse v neděli ráno a společně s vámi netušil, že Amos již není v tuto dobu mezi námi...
  Na Amose jsme poté vzpomenuli i v neděli ráno při GP v Brně 2012 (odkaz ZDE) a poté i na „open“ listopadovém setkání Abajafans na Šelepce s názvem „Sametová vzpomínka na Amose“ (mrkněte na odkaz ZDE).
  Takže dnešní „pre Sachsec“ je tedy přímo od Amose Krejčího, legendárního motoristického novináře!

-------------originální e-mail od Amose Krejčího------------

Ahoj Dočo,
takže narychlo píši těch pár věcí o Sachsenringu. Je to ve fofru, takže bez jazykové korektury.
S těmi výslovnostmi nedělám machra, Sasíci to tak fakt říkají.
Ať to na Sachsenringu pěkně a příjemně frčí!
Amos

SACHSENRING (Saský okruh) vznikl jako klasický přírodní silniční okruh v roce 1927, kdy se tam jel první závod. Byl dlouhý 8.731 metrů, vyznačoval se členitostí, ne však takovou jako původní Masarykův okruh. Převažoval asfaltový povrch, dlažba byla pouze v zatáčce Queckenberg ve vjezdu do cílové rovinky. Je docela možné, že dlažba se nacházela i v zatáčce později nazývané Jugendkurve (zatáčka mládeže: když v roce 1961 dávali na trať jednotný asfaltový povrch, tak to tam měli pracovně na starosti mládežníci – komunistická éra NDR...) a zřejmě i v samotném Hohenstein – Ernsthalu, městečku (rodiště Karla Maye, autora známých indiánek), ležícím na tehdejším okruhu za startem. I dnes z nového okruhu je městečko viditelné směrem od boxů.
 
Předválečný Sachsenring byl dějištěm motocyklové Velké ceny Německa (1934 – 35, 1937,1939) a Velké ceny Evropy (1936, 1938). Od roku 1949 se tam (už v Německé demokratické republice) konaly až do roku 1960 volné mezinárodní závody motocyklů a automobilů (ve stejném víkendu),  roku 1961 (tedy o čtyři roky dříve než Brno) se stal Sachsenring součástí motocyklového mistrovství světa. Tato slavná etapa skončila v roce 1972, což byl prvotní signál k pravidelným invazím východoněmeckých fanoušků na Velkou cenu v Brně. Neoficiální důvody konce NDR v mistrovství světa jsou dva: když vyhrál západoněmecký jezdec,  diváci spontánně zpívali západoněmeckou hymnu. Druhý údajný důvod - finanční: motorismus byl a dosud je neolympijský sport, takže nebyl důvod k jeho podpoře. NDR z propagandistických důvodů svoje reprezentanty
v olympjských disciplínách podporovala zcela bezprecedentně, vrážela do toho (a souvisejícího vědeckého výzkumu) šílený prachy. V následujících „nemistrovských“ letech se až do roku 1990 jezdívala na Sachsenringu Velká cena NDR, velká pouze podle názvu, protože účastnit se mohli jen jezdci z tzv. socialistických států.
Okruh byl dost rychlý, jezdci tam dosahovali vyšších průměrů než na starém Masecu. Podíl měla na tom především dlouhá rovinka podél dálnice z Chemnitz (čti Kemnic, je to původní Saská Kamenice, za komárů Karl – Marx – Stadt) do Erfurtu, na které při závodech stávaly tribuny.
A také s výjimkou Hohenstein – Ernsthalu se oproti Brnu nejezdilo žádnými zástavbami. Velká tribuna s krásným dlouhým výhledem bývala také u startovní a cílové rovinky, za kterou bylo umístěno parkoviště závodních strojů. Takže to jezdci měli na start dost daleko. V Hohenstein- Ernsthalu bylo několik zatáček ve stoupání (jako kdyby se jelo obráceně starými Kohoutovicemi), které ukončil horizont Badberg (?), nejvyšší bod tratě. Poté následoval dost nebezpečný sešup k jezírkům, odkud pak jezdci najížděli na zmíněnou rovinku vedle dálnice. Pak přišla levovoúhlá zatáčka Jugendkurve, odtam klesání lesem s několika zajímavými zatáčkami na srdce. Poté výjezd z lesa a stoupání mezi loukami k levotočivému Queckenbergu (dnešní Sachsenring přenesl tento název do úplně poslední zatáčky před cílem), za kterým se nacházela cílová rovinka.
 
V historii Sachsenringu došlo k několika tragickým haváriím. V roce 1937 tam zahynul Angličan Jimmy Guthrie, mistr Evropy tříd 350 a 500 ccm, šestinásobný vítěz Tourist Trophy.  Jezdil na strojích Norton. V době, kdy k havárii došlo (o důvodech se dodnes spekuluje), s jelo poslední kolo a Guthrie závod vedl. Jeho pomníček je k vidění v lesnatém klesání za Jugendkurve – vpravo po směru jízdy. V roce 1969 při tréninku na Velkou cenu NDR tragicky havaroval výborný Angličan Bill Ivy, tehdy tovární jezdec naší Jawy. Ivy sedlal nový, velmi nadějný dvoutaktní čtyřválec, u jehož motoru se v osudnou chvíli ve vjezdu do Hohenstein-Ernstahlu zadřelo ložisko.

Na Sachsenringu se zabil i slovenský motocyklový jezdec Heinrich Kurta (v době, kdy se tam MS už nejezdilo, rok přesně nevím, stalo se to snad u oněch jezírek) a tragédie tam potkala i automobilového závodníka Vladimíra Ondřejíka. To se stalo v roce 1977, v první kole závodu cetovních vozů. Bylo po dešti a v jednom místě Hohenstein – Ernsthalu valila voda z okapu baráku přes trať. V čele jely naše vozy Škoda 130 RS, vedoucímu Zdeňkovi Vojtěchovi na té vodě ustřelil zadek, který strhl balíky slámy z kandelábru. Ostatní škodovky se okamžitě také dostaly do problémů a Ondřejík jako na sviňu vlétl bokem do kandelábru, obnaženém Vojtěchovým vozem.
  Na starém Sachsenringu psal svoje story i Franta Šťastný. V roce 1954 (ještě ne MS), tam vedl půllitry, jenže mu v lesnatém klesání do dráhy vlétl pes a Frantovi málem zlomil nohu. V roce 1966 tam však Šťastný po havárii Agostiniho půllitry skutečně vyhrál, což je v historii mistrovství světa jediné vítězství českého jezdce ve třídě 500 ccm.

Nový Sachsenring se nachází v bezprostředním sousedství toho starého – zhruba v místech dřívějšího parkoviště závodních strojů. Jako poradce při projektu působil bývalý švýcarský pilot formule 1 Marc Surer. Provoz byl zahájen v sezóně 1997, mistrovství světa motocyklů o Velkou cenu Německa (přenesené z Hockenheimu resp.Nürburgringu) se tam jelo poprvé v roce 1998, ovšem na trati pak došlo ještě k několika změnám. Například tehdy ještě neexistoval prudký sešup za boxy, ukončený dvojicí levých zatáček do cílové rovinky. Předtím tam nebyla dostatečně dlouhá rovinka, proto byly problémy s měření top speedu. Také boxy byly jinde než nyní.
 
Zatímco západní část Německa je spíš „auťáková“, na východě je víc motocyklová. Tím myslím divácký zájem. V případě Saska (Sachsenringu) je to určitě dáno tradicí nejenom sportovní. Například v blízkém Zschopau (čti Čopau) – směrem od českých hranic leží před Chemnitz, teď kolem vede obchvat – se dlouho vyráběly světoznámé motocykly MZ (čti emcet), takže Sachsenring byl jejich domovským okruhem.     

------------------------------------------------------------
 

Pěkný den i další závodní víkend všem Abajafans!          

GO ABAJA!

Doča