Karel Abraham: Chci jezdit letošní model Ducati

Bude letošní Grand Prix České republiky posledním závodem Karla Abrahama v královské kubatuře na domácí půdě, nebo ho za rok uvidíme v barvách stáje Avintia Ducati? Abaja chtěl mít touto dobou už jasno, ale jednání ještě nejsou u konce. Proč? Nejen to nám prozradil v rozhovoru po tiskové konferenci k brněnské Grand Prix.
 
Čím to, že jsou vaše letošní výsledky o tolik horší než loňské?
 Karel Abraham: „Těžko říct, čemu to přesně přisoudit. Myslím, že jako jezdec jsem se oproti loňsku zas až tak výrazně nezměnil, ale bohužel, přestože náš tým skvěle pracuje, materiál je starý. Dva roky starou motorku jsem měl sice i loni, ale letos je ten rozdíl mezi námi a novějšími stroji větší. Jedna z důležitých věcí je, že tahle motorka byla postavená na použití aerodynamických křidélek, ale ty už teď používat nemůžeme. Ale těch důvodů je víc. Loni jsme bodovali poměrně často, a dokonce se nám podařilo dokončit některé závody i v první desítce. Letos je to boj o každý bod. Doufám, že se mi nějaký podaří přidat o tomto víkendu.“
 
Jak daleko jsou jednání o příští sezóně?
Karel Abraham: „Jak asi víte, mám možnost opět jezdit MotoGP, a to ve stáji Avintia. Momentálně se vše jeví tak, že jsem pro ně první volbou a pro mě je to zase poslední šance, jak zůstat v MotoGP i příští rok. Tím pádem by to mohlo vypadat, že vlastně není co řešit. Ale ono je co řešit. Nechci se držet v MotoGP za každou cenu. Pokud ty podmínky nebudou dávat smysl, tak na ně nepřistoupím. Doufám, že už se to brzy rozlouskne, snad v nejbližších dnech.“
 
Nebude vás ta situace rozptylovat od samotného závodění?
 Karel Abraham: „Samozřejmě úplně to vypustit z hlavy a z plánů nemůžu. To bych o tu příležitost okamžitě přišel. Ale nemyslím si, že by to mělo nějak ovlivnit můj výkon. Snažím se na celou situaci dívat s nadhledem. Nějak to dopadne a když ne, tak to pro mě nebude konec světa. Máme další varianty, které si ale zatím nechám pro sebe.“
 
Říkal jste, že do toho angažmá nepůjdete za každou cenu. Jaké jsou tedy vaše představy či podmínky?
 Karel Abraham: „Je to celý balík věcí, které řešíme. Od motorky, přes složení týmu mechaniků, jaké díly a jaký servis, za kolik peněz. Co bude hrazené od týmu a co si budeme hradit sami. Je toho opravdu spousta až po to, kolik dostaneme lístků do paddocku. To se třeba může zdát jako zanedbatelná drobnost, ale ono i to je dost důležité vzhledem k partnerům.“
 
Prozradíte z tohoto balíku alespoň to, jaký model motorky požadujete?
 Karel Abraham: „Tlačím na to, aby to byl model GP18, tedy letošní tovární motorka. Nechce se mi třetí rok po sobě jezdit na dva roky starém modelu.“
 
Už dříve jste prozradil, že hodně nabídek se vám sešlo z MotoE, ale že to není šampionát, do kterého byste teď chtěl jít. Co si ale o vzniku tohoto šampionátu a jeho potenciálu myslíte celkově?
Karel Abraham: „Nepochybuji o tom, že to bude zajímavé. A jaký to má potenciál? Myslím, že bohužel velký. Neříkám, že z toho bude za rok za dva středobod okruhových závodů, ale za patnáct, dvacet let už může být situace úplně jiná. Svět se tímto „elektrosměrem“ poslední dobou ubírá. Trochu se obávám, že to jednoho dne opravdu získá navrch. Začínali jsme na dvoutaktech, ty byly mimochodem nejlepší, teď jezdíme čtyřtakty a za dvacet let budou třeba naši následovníci jezdit už jen na elektrických motorkách.“
 
Už zase se řeší potíže s financováním české Grand Prix. Vnímáte ty debaty, nebo to jde mimo vás?
 Karel Abraham: „Samozřejmě o tom nějaké kusé informace mám a zhruba vím, co je tam za problémy. Svůj názor na to mám také, nicméně se mě to nedotýká nějak po stránce závodění a kariéry, takže že bych z toho měl nějakou těžkou hlavu a nemohl se soustředit na závody, to zase ne.“
 
A váš názor je tedy jaký?
 Karel Abraham: „To je těžké. Jsem v tom svým způsobem zainteresovaný, takže cokoliv řeknu, může být použito proti mně (usmívá se). Nicméně, když se propočítají náklady a ty teoretické výdělky, tak by mělo být logické, že podpora této akce z veřejného sektoru má smysl. Je to akce světového významu, stát na ní ve výsledku vydělá a byla by škoda nejen pro Brno, ale i pro Českou republiku, o ni přijít. Ale jak říkám, tohle je čistě můj osobní názor, který jsem si udělal na základě informací, které mám. Že bych vám to teď doložil konkrétními čísly, to nedokážu. To už je práce jiných.“
 
Jak jste strávil letní přestávku? Pokud se tedy dá ještě mluvit o přestávce…
Karel Abraham: „No právě že už ani moc nedá. Byly to jen dva volné víkendy. Když si to srovnáte třeba se superbiky, které mají přestávku přes dva měsíce, tak to opravdu nic není. Já první z těch víkendů navíc strávil opět na okruhu při World Ducati Week. To byla akce časově náročná podobně jako závodní víkend. Na ten minulý víkend jsem plánoval náš tradiční letní motovýlet. Chtěli jsme si trochu projet Velkou Británii, ale bohužel to nevyšlo mému kolegovi, takže jsem to zrušil a víkend strávil doma v Brně.“
 
Ve čtvrtek se v Popůvkách opět ukážete při exhibici na jetsurfech. Těšíte se?
 Karel Abraham: „Ano, je to super akce. Jetsurfy mě baví. Ale popravdě tentokrát mám v plánu se svézt jen krátce. Přece jen těch akcí už je poměrně mnoho a já potřebuji také nějaký čas na přípravu před závodním víkendem.“
 
Oblíbená otázka rodičů – co nového ve škole?
 Karel Abraham: „Stále studuji. Snažím se doklepat doktorát z práva a od dalšího semestru pokračuji i ve studiu na Univerzitě obrany, které jsem měl teď přerušené. Jsem sám na sebe naštvaný. Jsem v tomto ohledu typický „odkladač“. Třeba to, že jsem přerušil studium na Univerzitě obrany, neznamená, že jsem tomu teď mohl věnovat víc času. Prostě jsem to jen odložil. Jsem typ studenta, který dělá vše na poslední chvíli. Asi nejsem jediný takový student na světě, možná je nás i většina, ale stejně mě to na sobě štve. Teď už to musím dodělat.“
 
Jakub Kornfeil před nedávnem říkal, že jeho týmu se moc nelíbí, že závodí ještě na jetsurfech. Zajímá se váš tým také o vaše volnočasové aktivity?
 Karel Abraham: „Zajímá. Ale problém s ničím nemají. To spíš já mám problém, že už těch volnočasových aktivit moc nestíhám. Jeden příklad za všechny – před mnoha lety jsem si udělal potápěčský kurz, ale jít se někam potápět, to je minimálně jeden den zabitý a na to teď není čas.“
 
 
autor: Radek Babička